Mgr. Lucie Veithová je profesionální trenérka a bývalá reprezentantka ČR, vede komisi talentované mládeže a je členkou trenérsko-metodické komise Českého svazu karate. V letech 2012–2021 patřila mezi světovou špičku v seniorském kumite ženy -61 kg, je držitelkou 14 titulů mistryně České republiky. Mezi její největší sportovní úspěchy patří 3. místo z Evropských univerzitních her 2016, dvě 9. místa z MS WKF v letech 2014 a 2016, 9. místo z ME EKF 2021, 7. místo z univerzitního MS 2012, 7. místo ze světového poháru Serie A 2018 a 7. místo z Premier League 2013, reprezentovala ČR na kvalifikačním turnaji v Paříži pro olympijské hry Tokio 2021. Své zkušenosti z tatami a trenérské vzdělání nyní předává mladým závodníkům a podílí se na rozvoji budoucích talentů českého karate. Individuálně spolupracuje s nejlepšími českými reprezentanty karate a sportovci z různých odvětví, jako například hokejisty Tomášem Cibulkou, Pavlem Novákem, Samuelem Hybským, snowboardistkou Klárou Šonkovou nebo hokejistkou a hokejbalistkou Viktorií Hořínkovou.
Jak byste zhodnotila letošní letní soustředění talentované mládeže?
Oficiálně třetí letní soustředění talentované mládeže, které se letos poprvé uskutečnilo hned na začátku prázdnin – 6. až 11. července 2025 – přilákalo celkem 89 dětí ve věkových kategoriích U10, U12, U14 a U16. Soustředění tradičně nabízí 6 plnohodnotných tréninkových dnů v řadě, což naší komisi umožňuje sledovat závodníky v rámci celého týdenního mikrocyklu, detailně pracovat na odhalování mezer ve sportovní přípravě, vyhledávat budoucí perspektivní talenty a zároveň posilovat týmovou soudržnost a navazovat hlubší vztahy. Tento off-season kemp je pro komisi TM klíčovým vstupem do nové sezóny – zapojujeme nové tváře do systému TM, získáváme hlubší přehled o jejich schopnostech, o jejich osobnosti a povahových rysech a současně mladé sportovce rozvíjíme a vzděláváme na více úrovních.
Jak byly děti rozdělené a jak vypadal denní program?
Talentovanou mládež během letního soustředění standardně rozdělujeme do 4 tréninkových skupin – kata dívky a chlapci U12 a U14, kumite chlapci U12 a U14, kumite dívky U12 a U14, kumite dívky a chlapci U16. Při dělení respektujeme věkové odlišnosti, somatotyp, technickou vyspělost, úroveň kognitivních funkcí a pohybových dovedností. Každou skupinu po celou dobu vede jeden hlavní trenér s asistentem. Hlavní trenéři se mezi skupinami nestřídají, aby systematicky navazovali na předchozí obsah tréninků, sledovali akumulaci únavy sportovců a aby udrželi kontinuitu práce.
Denní program měl pevnou strukturu – ráno probíhala aktivace, různé formy rozcvičení zaměřené na izometrii, dynamický strečink, posturální stabilitu a neuro aktivaci. Dopolední blok patřil specifickému tréninku karate, zejména technickým požadavkům útočných i obranných akcí v liniovém směru nebo akcím se změnou strany v disciplíně kumite, základní technice, postojům a přesunům, sekvencím a sestavám v disciplíně kata. Odpolední atletická příprava přímo navazovala na dopolední trénink a rozvíjela akceleraci, deceleraci nebo rychlost se změnou směru. Den jsme uzavírali různými formami aktivní regenerace nebo vzdělávacími bloky – o taktické přípravě, o výživě sportovce, o sportovní přípravě. Díky tomuto systému jsme schopni učit sportovce chápat přípravu v širších souvislostech.
Na co jste letos kladli největší důraz?
Letošní soustředění jsme záměrně pojali komplexněji vzhledem k tomu, že probíhalo hned na začátku července, tedy jen jeden týden od světové ligy v Poreči. Naším cílem proto nebylo přetížit sportovce vysokou intenzitou nebo se soustředit pouze na specifické tréninky karate, ale udělat krok zpět – zaměřit se na kvalitu pohybových vzorů, pohybových dovedností a schopností a cíleně narušovat pohybové stereotypy, které vznikají při předčasné specializaci.
U mladších kategorií U12 a U14 vidíme velkou vnímavost a touhu učit se – mají hlad po nových informacích a snahu chápat souvislosti. U dorostenců v disciplíně kumite, kteří jsou mnohdy vedeni získávat zpětnou vazbu pouze prostřednictvím zápasových konfrontací, je to složitější a postrádáme u nich určitou míru sebereflexe. Snažíme se jim otevřít oči, že v žákovských a dorosteneckých kategoriích často narážejí na limity svého soupeře, nicméně od juniorské úrovně už však na tatami nestojí pouze proti soupeři, ale proti vlastním rezervám. A právě to rozhoduje o jejich budoucím růstu a úspěchu ☺
Co bylo pro účastníky nejtěžší a co je naopak nejvíce bavilo?
Nejnáročnější pro děti bývá zvládnout šest dní intenzivní práce v kuse – hlavně z hlediska akumulace únavy. Ale právě to je pro nás cenné, protože vidíme, jak se sportovci adaptují a kdo dokáže držet kvalitu výkonu i ve vyšší únavě. Ukázalo se, že účastníkům širokého výběru TM chybí základní silové schopnosti a aerobní vytrvalost, neměli z čeho brát, a následně na týdenním kempu nezvládají objem tréninkových jednotek a někdy jsme nuceni sportovce z tréninku stáhnout, aby se nezranili.
Nejvíce mládež bavily soutěživé formy tréninku, využití nových pomůcek a nových cvičení v atletické přípravě (odporové padáky a různé typy odporových gum), tak večerní bloky regenerace, zejména v bazéně, které měly hravou i uvolňující podobu. I přes náročný denní režim někteří mladší žáci (U10) stíhali zvládnout strávit několik hodin na telefonu. Je to bohužel věc dnešní doby, se kterou se musíme ve sportu učit pracovat a bavit se na toto téma častěji s TM. Nicméně rodičům doporučujeme nastavit svým dětem jasné časové hranice, nebo telefony na soustředění raději úplně omezit. Uvidíte, že po pár dnech bez displeje si děti začnou povídat nejen s námi trenéry, ale dokonce i mezi sebou a budou mít více zážitků ☺
Kdo všechno se podílel na vedení a organizaci?
Na soustředění se podílel osmičlenný tým trenérů, kteří vedli jednotlivé skupiny, pozvaní kluboví trenéři a zároveň odborníci z oblasti fyzioterapie a kondiční přípravy. Díky tomu jsme mohli dětem nabídnout opravdu komplexní přístup – nejen specifickou přípravu, ale i další klíčové složky, které k vrcholovému sportu patří. Za to jim velmi děkuji, že se na ně mohu spolehnout, protože bez zkušeného trenérského týmu by soustředění v takovémto rozsahu nebylo možné zorganizovat.
Jaké jsou plány do příštích let?
Rádi bychom dál rozvíjeli komplexní model přípravy. Každým rokem se snažíme soustředění organizačně i obsahově vylepšovat. V příštím roce chceme udělat změnu a nastavit lépe věkové a výkonnostní hranice pro registraci na letní soustředění TM. Někteří sportovci se totiž účastní pouze tohoto kempu a maximálně národních turnajů, a to bohužel na této úrovni již nestačí, zaostávají za svou věkovou kategorií a narušuje to obsah tréninkových jednotek. Pak tu máme závodníky, kteří jsou součástí úzkého výběru nebo usilují o zařazení do VSCM / SCM A / SpS A anebo o nominaci na ME EKF / MS WKF (kategorie dorostu), ale bohužel letního soustředění, kde máme nejvíce prostoru jako komise TM něco ovlivnit, se neúčastní. Proto již nyní zmiňujeme termíny letního soustředění TM na dva roky dopředu: 9.–15. srpna 2026 a 15.–21. srpna 2027, abychom předešli těmto situacím. Naším cílem je sportovní a odborný rozvoj TM, dosažení jejich konkurenceschopnosti na mezinárodní soutěžní scéně a jejich příprava na vstup do státní reprezentace.
A na závěr – co pro vás osobně práce s talentovanou mládeží znamená?
Práce s talentovanou mládeží je pro mě každodenní realitou, ale v rámci Českého svazu karate představuje úplně jinou výzvu. Mám možnost předávat svůj zápal pro karate a zkušenosti, které jsem během dlouhé sportovní kariéry nasbírala. Během ročního makrocyklu máme s úzkým výběrem TM pouze 15 společných tréninkových dní, někdy doplněných o individuální lekce nebo online spolupráci. O to větší je na naši komisi i na mě osobně kladená zodpovědnost, kdy ve velmi omezeném čase musíme být maximálně efektivní.
Je to skutečné ‚art of coaching‘ – schopnost přiblížit se věkem i jazykem dané kategorii, umět nasměrovat, předávat podněty tak, aby rezonovaly, a dát správný impuls ve správný moment. Jedná se o mravenčí práci, kdy z každého tréninku a každého dobře podaného vodítka sportovec roste. A nemusí jít o množství tréninkových jednotek – často rozhodují drobné detaily. Každé zlepšení a každý úspěch jsou pro mě potvrzením, že má smysl věnovat energii i těm nejmenším detailům. Největší odměna je pak ten okamžik, kdy sportovec pochopil systém přípravy a postupně se z něj stává komplexní osobnost připravená na další cestu.
